Film Stan mě skutečně překvapil a potěšil. Po zjištění, že autor a jeho kamarádi jsou mladší než 11 let jsem nemohla vyjít z údivu!
Nevím, jak moc měl autor prostudované staré grotesky, ze všech pokusů o grotesku mi tento film přijde naprosto nejpodařenější.

Ačkoliv porota na Juniorfilmu doporučovala autorovi prostudovat staré grotesky Laurela a Hardyho, já bych jim spíš doporučovala, ať zůstanou takhle hraví a dle svého uvážení tvoří další grotesky.
Jejich film mi připomíná bezstarostné grotesky Maxe lindera, Roscoe Arbuckla nebo jiných raných tvůrců.
Z filmu totiž září hravost a nevědomost, kterou se hodně blíží k nejstarším groteskám - ty totiž také vznikaly v nevědomosti a hravosti počátků kinematografie.

Zvláštní na filmu bylo, že dospělé lidi hráli malí kluci a tvůrci se nesnažili stylyzovat film do dob grotesky - je milé vidět jízdu na dětském moderním kole a porovnat jí například s jízdou Bustera Keatona na začátku filmu "Our hospitality" nebo s bicykly z doby před 100 lety.

Co bych filmu vytkla, by byly jen 3 věci: dlouhá stopáž - lidé dnes nejsou zvyklí na tak dlouhé grotesky. Diváci by před 100 lety kleli, že za svoje vstupné dostali jen 14 minut legrace, dnešní divák by spíše ocenil, kdyby se film rozdělil například na 3 části. Ve scéně v parku je v jednom záběru vidět stativ a nakonec pro vysvědčení nikdo nechodí 31.6. - tak doufám, že to byl spíš fórek :)

Film je ale skvěle natočený, úžasně sestříhaný a výborně zahraný. Moc se těším na nějaký další!

Rosana